Cestu začínáme v Kranjské Goře na parkovišti pod lanovkou Vitranc 1. Odsud můžeme vyjet lanovkou, nebo si to vyběhnout k chatě Bedančev dom, který se nachází u horní stanice. Je to 1,9 km a 300 výškových metrů.
Jelikož nejsme máčky, vybíháme si sjezdovku pěšky.
Chatu Bedančev dom necháváme za sebou a vybíháme dále po sjezdovce nahoru. Napravo od nás se v lese nachází lanovka Vitranc 2, která je dlouhodobě mimo provoz.
Podél této lanovky (Vitranc 2) budeme pokračovat až na její konec. Cesta vede do prudkého kopce a jestli jsme na prvním úseku zdolali 300 výškových metrů, na tomto úseku, který má délku 1,2 km, zdoláváme 400 výškových metrů.
Odměnou nám je horská bouda ve výšce cca 1550 m n.m., kde si dáváme občerstvení. K dispozici jsou i plážová lehátka. Je to velmi příjemné místo. Asi 200 m od chaty po louce je pěkná vyhlídka.
Z chaty se vracíme zpět k lanovce (asi 50 m) a vyrážíme po mírně zvlněné hřebenové cestě (800 m) až na vrchol Vitranc (1637). Pokračujeme dále asi 1 km k vrcholu Ciprnik (1747) až na vrchol Visoca peč (1749).
Lesy ustupují a z vrcholu Visoca peč se nám otevírají nádherné výhledy na Triglavský národní park a údolí Planicy…
Zpátky pokračujeme stejnou cestou, až k poslední chatě, kde máme na výběr se vydat stejnou cestou kolem lanovek, nebo zahnout doprava a vydat se směrem k jezerům.
Jelikož mě to stejnou cestou nebaví, jdeme kolem boudy doprava, podcházíme druhou chatu a po lesní pěšině se vydáváme na 2,5 km dlouhý sešup. Scházíme 600 výškových metrů. Zde je třeba si dávat velký pozor, cesta zde místy opravdu prudká.
Dole máme za odměnu řeku Pišnici a jezero Jasná.
Jelikož nejsme bábovky, přes řeku se brodíme a smáčíme se v jezeře, jehož teplota vody udělá z každého muže holčičku. (cca 10°C)
Po zrelaxování se a občerstvení u místních stánků, jdeme kolem Pišnice dolů do Kranjské Gory, tu procházíme a dostáváme se zpět na parkoviště, odkud jsme vyráželi.
Zvládli jsme 13 km a nasbírali 1000 výškových metrů (na krátkých úsecích). A to samé dolů.
Trasu jsme zvládli v klidu za 6 hodin bez přestávek. Náročnost 2.
Začátek cesty je monotóní a nezáživný, bez zajímavějších výhledů. Odměnou nám je vrcholová partie po hřebenu na Visoku peč a výhledy z něho. Stejně tak posezení venku u boudy s pivem po namáhavém výstupu. Spíše je to trasa pro hltače výškových metrů, než pro někoho, kdo hledá pohodovou procházku.
