listopad 2021
1.den
Javorníky jsou pohoří táhnoucí se od Čadce až ke Vsetínu. Pokud někdy jezdíte na Slovensko přes Makov (Makovský průsmyk), tak to je přesně ta oblast, co odděluje Beskydy od Javorníků.
Vyrážím v pátek v 6:30 autobusem do Frýdku. Zde se přesouvám cca 500 m na zastávku autobusu Na Veselé. Na přestup mám asi 40 min, takže stíhám snídani a kafe.
Odtud pokračuji až do Krásná-Vyšní Mohelnice, hotel Visalaje, kam přijíždím v 10:20.
Již po cestě je mi jasné, že předpověď, která tvrdila, že bude pršet jen do 9, bere za své.
V dešti a mracích (mlze) vystupuji po modré na rozcestí Bílý kámen a odtud po červené na Súľov (903).
Ze Súľova pokračuji po červené (po hranici se SR) až na Masarykovu chatu.
Trasa vede po širokých cestách (lesní, šotolina, asfaltka…). Někdy si spíš připadám, jako bych šel přes zahrádkářskou kolonii. Každých pár set metrů je nějaké osada, samota, dům, hotel…
Cesta je pohodlná, klasická hřebenovka. 100 m nahoru, 100 dolů… Jen je třeba si hlídat značku. Místy není úplně nejčastější, také na mýtinách chybí zcela (i rozcestníky).
Po cestě je poměrně dost možností se občerstvit. Tedy pokud není mimo sezónu.
Stále více či méně prší. Mlha se valí přes cestu. Všechno mám mokré. Za celý den potkávám jen jednoho blázna jako já a dvě krásné běžkyně. Jediné, co je mi líto, je absence výhledů, na které jsem se těšil.
Kolem 16. hodiny dorážím po 5,5 hodinách, 23 km a 1000 v.m. na chatu. Venku se již začíná smrákat a v 17:00 je již tma jako v ranci. Jsem zde dnes jako jediný. Dávám si klasický dvojboj (piva a kofolu) a na zahřátí dva čaje s rumem… 😊
2.den
Včera jsem zjistil, že mi padlo ubytování na chatě Portáš, takže jsem ještě večer překopal dnešní cestu.
Zkusím stihnout autobus v 15:30 a večer se vrátit do Brna.
Pokud ho nestihnu, tak budu mít asi dlouhou a studenou noc. 😊
Vyrážím oproti plánu až v 7:00. Před sebou mám 28 km. Počasí je oproti včerejšku úplně stejné. Mlha, jemný déšť. A pokud neprší, padá vlhkost ze stromů…
Ráno je parádní. Zatím je ještě šero, a kromě pár srnek nikde nikdo. Kdybych si dal včera o 2 piva méně, bylo by to dokonalé. 😊
Červená značka vede po asfaltce až na Bumbálku. Držím se jí (červené), až na Trojačku (938). Zde odbočuji na žlutou, která mě vede do Makovského průsmyku.
Přecházím silnici, procházím kolem památníků padlých partyzánů.
Jsem v Javorníkách.
Značená cesta se stále motá kolem hranice, po které je skoro celou dobu vyšlapaná cesta. A hraniční tyče a kameny jsou daleko lepší na orientaci než turistické značení.
Z Makovského průsmyku to zkouším po hranici přes vrchol Dupačka (928). Kromě mého dupání tam bohužel žádné jiné neproběhlo ☹.
Oproti včerejšku se krajina výrazně mění, nikde žádné domy, ani jiné známky civilizace. (určitě nejsou tak časté jako včera). Cesta je převážně lesní, místy jsou jen pěšiny.
Již jsem na hřebenu. Příjemný lehce zvlněný terén. Až na to všude přítomné bahno…
Procházím přes sedlo pod Lemešnou, sedlo pod Hričovcom, Butorky, až na nejvyšší vrchol Velký Javorník (1072).
Zde již potkávám více turistů a čím více se blížím ke Kohútce, tak jich přibývá. Na to, jak je škaredě… Nechtěl bych to vidět v sezóně.
Z Velkého Javorníku sklouzávám blátivou pěšinou dolů. Následuje rovinka přes louku vedoucí na vrchol Stratenec. Zde je kromě památníku padlých partyzánů, přístřešku i rozhledna. Jelikož v mlze nevidím pořádně ani tu rozhlednu, nechám si ji na příště.
2,5 km za Stratencem, je poslední dnešní tisícovka – Malý Javorník (1019).
Z něho se dostávám po 5 km k hotelu Portáš, kde jsem chtěl původně strávit noc.
Původně jsem měl v plánu zde přespat a ráno pokračovat ještě jednu trasu. Ale jelikož je po sezóně a ubytování jsou zavřená, nebo plná (na víkend), operativně si zkracuji cestu a vracím se o den dřív.
Čas mám dobrý, tak se jdu odměnit do restaurace Kohútka kofolou a dobrým obědem.
Dolů k autobusu (Vranča – točna bus), je to jen 2 km.
Na zastávce mám ještě půl hodiny, na převlečení se do suchého.
15:30 přijíždí autobus, který mě bere do Nového Hrozenkova – střed. Přecházím na druhou zastávku, odkud po chvíli jede autobus do Vsetína. Dále vlakem do Hranic na Moravě a odtud vlakem do Brna, kam přijíždím v 20:00.
Dnešní trasa byla opravdu úžasná. Jen je škoda, že nebyly slíbené výhledy. Oproti včerejšku se šlo většinou po lesních cestách. Je zde spousta přístřešků s ohništi a studánek (kousek od cesty)
Původně jsem přemýšlel, že půjdu v teniskách, ale naštěstí jsem si vzal pohory. Ani ne kvůli náročnosti terénu, ale kvůli blátu.
Je to ideální nenáročná oblast na víkendový přechod. Celkem dobře dostupné pohoří s infrastrukturou, časté únikové cesty, místa na bivak i normální ubytování… Je zde velká variabilita, odkud vyrazit a kde skončit. Můžete si upravit dle aktuálního stavu a nálady. A pokud si vyberete počasí, jež není pro ostatní ideální, je to zde úplně super. 😊
V nohách mám za oba dny 50 km a cca 1800 v.m. Náročnost 2.
