Reichenau an der Rax se nachází asi 20 km od známého lyžařského střediska Semmering a autem necelé 3 hodiny od Brna (což je stejně daleko jako do Jeseníku)

Na zájezdu od Kudrny, ve Slovenském Ráji jsem se dali dohromady s dalšími 2 lidmi a jelikož to bylo fajn a jelikož jel stejný průvodce (Baz), jako do Ráje a nikdo z nás nikdy na sněžnicích nestál, rozhodli jsme se, že to zkusíme. (opět s Kudrnou)

Vyráželi jsme po vlastní ose autem z Brna po práci.

Za pár hodinek jsme byli na parkovišti v sedle Preiner Gscheid (1.070 m), kde jsme počkali na zbytek lidí.

Po nafasování, odkontrolování a nasazení sněžnic a čelovky, jsme si na záda hodili plnou polní a začali jsme stoupat nočními Alpami.

Cesta k chatě Waxriegelhaus nám zabrala asi hodinku a zdolali jsme necelých 300 výškových metrů.

Je to klasická horská chata, s hromadným spaním.

Bonus je, že je zde restaurace a sprcha a příjemný personál.

Den jsme zakončili u večeře a pivka, hromady historek z cest a ukázkou lavinového setu.

2.den

Ráno, hned po snídani jsem si nasadili sněžnice a vyrazili vstříc novým zkušenostem.

Obešli jsme chatu a začali mírně stoupat kolem vyhlídky Entenhügel.

Pěšina nás po 1,6 km a 450 výškových metrech dovede pod vrchol na rozcestí, na kterém se dáme doprava a mírnějším stoupáním se dostaneme na náhorní plošinu(?) – mírně zvlněná oblast na vrcholu.

Výhoda je, že si na plošině můžete běhat cestou necestou. Samozřejmě za použití zdravého rozumu.

Přes turistický přístřešek (bod 3), jsme seběhli k chatě Neue Seehütte, kde si můžete odskočit a dát si něco na zahřátí.

Je zajímavé, jak můžou turistické přístřešky fungovat. Neslouží k přespávání, ale opravdu jako nouzovka. Nicméně je zde vše potřebné, abyste zde v případě potřeby přežili. Škoda, že něco podobného se nevidí na Slovensku, nebo u nás. Otázkou ovšem je, jak dlouho by to tam vydrželo funkční…

Od chaty se vrátíme asi 50 m na cestu, po které jsme přišli (rozcestí) a dáváme se doprava.

Po 1 km mírně zvlněným terénem projdeme přes Schröckhenfuxsattel.

Odtud začneme stoupat po kraji skalního masivu necelý 1 km až na vrchol Preiner Wand (1783 m).

Je odsud krásný výhled do okolí i na vesnici, která je asi 1 km pod námi.

Vracíme se stejnou cestou kolem Neue Seehütte.

Zde se můžeme vydat zpět na plošinu, nebo po žluté po vrstevnici. Ale jelikož pár dní před naším příjezdem napadlo poměrně hodně sněhu, chatař nás od žluté cesty odrazuje, z důvodu zvýšeného lavinového rizika.

Vydáváme se tedy zpět na plošinu a zhruba stejnou cestou se vracíme zpět k rozcestí (bod 7).

Tady si musíte dávat velký pozor. Přechází se zde asi 100 m úsek, kde je velké riziko, uklouznutí a sjetí dolů do údolí… Nejdříve na levé straně, pak i napravo…

Je třeba počítat s tím, že v zimě zde moc značení není vidět, tak je dobré mít mapu(GPS) a znát pár záchytných (orientačních) bodů.

Z rozcestí sbíháme dolů po stejné cestě, jakou jsme ráno vyběhli.

Napravo od nás vidíme cíl naší zítřejší cesty horskou chatu Karl Ludwig Haus.

No, a večer klasika. Sprcha, večeře, pivko a historky z cest.

3.den

Ráno snídaně, sbalení věcí, které necháváme na chatě a hurá do mrazu a sněhu…

Nástup na cestu je stejný jako včera, jen po asi 100 m odbočíme doprava a po skoro rovince se vydáváme směr Karl Ludwig Haus.

Cesta není prošlapaná, tak nás Baz navádí pomocí GPS, abychom nezabloudili někam do lavinového pole. Počasí je humus, takže moc vidět není.

Každopádně po drobných peripetiích docházíme po 2,4 km a 450 výškových metrech k chatě Karl Ludwig Haus.

Chata je zavřená, ale tak jak asi v Alpách všude je zde nouzovka, kde se dá přečkat nepříznivé počasí (přespat).

Dáváme si pauzu, sváču a pokračujeme k bývalé chatě Lackenhoferhütte.

Je to tady jak na větrné hůrce, teče nám z nosu a fousy a vlasy jsou jeden led.

Pár rychlých fotek a rychle zpátky k chatě, před kterou uhýbáme doleva.

Kopírujeme sráz, po kterém jsme ráno šplhali nahoru a jdeme směrem k plošině, po níž jsme běhali včera.

Dojdeme na rozcestí (to potenciálně nebezpečné), zahýbáme doprava a scházíme k chatě Waxriegelhaus, kde si bereme věci a scházíme na parkoviště k autům.

Raxy jsou krásné místo, které je kousek od Brna, ideální na víkend.

Pokud je počasí, jsou zde krásné výhledy.

Ubytování je na horské chatě s hromadným spaním. Doporučuji špunty do uší a zkontrolovat, že ten sbalený pytel je opravdu spacák, a ne samonafukovací karimatka.

Na spaní stačí letní spacák, nebo povlak, do kterého si zalezete a přikryjete se místní dekou.

Dají se zde usušit šaty a boty, takže se to s náhradním oblečením nemusí přehánět.

Na patře je wc, sprcha.

Jídlo stojí kolem 10€,

Trasy jsou v pohodě, pro někoho, kdo se aspoň občas hýbe, ale je potřeba počítat s počasím. Jsou zde lavinové svahy, může to být zmrzlé. Určitě to chce mapu (GPS) a sledovat počasí, laviny,…

Také je faj, pokud takto jezdíte častěji pořídit si kartu (členství) Alpenverein, na kterou máte různé slevy(ubytování) a vyšší servis (při zranění,..)

Pokud takto jezdíte do Alp častěji, je fajn si pořídit

Je zde hromada míst, kde si můžete běhat cestou necestou. Někdy to vyšlapané je, někdy ne.

Hlavně je u toho potřeba přemýšlet…

Celkem jsme nachodili:

1.den 1,7 km, 280 výškových, náročnost 2 (kvůli plné polní)

2.den 9,3 km, 780 výškových, náročnost 2-3

3.den 8,4 km, 690 výškových, náročnost 2-3